V letošním roce si připomínáme deset let existence Hasičského záchranného sboru ČR v novém organizačním uspořádání. Jeho součástí je i Opravárenský závod Olomouc, který má už bezmála půlstoletou tradici, prošel různými změnami, obdobími šťastnějšími i takovými, na něž můžeme být pyšní méně.

Před 45 lety, v roce 1965, byla zřízena Ústřední zkušebna a opravna prostředků individuální protichemické ochrany a dozimetrických přístrojů v tehdejším Gottwaldově. Hlavními úkoly bylo ve všech rezortech národního hospodářství provádět kontroly, přezkušování a opravy individuálních prostředků chemické ochrany, kontroly, opravy a cejchování dozimetrických přístrojů.

Nebudu zmiňovat celou historickou etapu, kterou závod prošel, ale zmíním se jen o rozhodujících obdobích vývoje závodu.

K 1. lednu 1994 došlo ke změně názvu na Opravárenský závod CO ČR. V témže roce, v důsledku organizačních změn v armádě, bylo vydáno rozhodnutí ředitele Hlavního úřadu civilní ochrany k provedení redislokace závodu do posádky Olomouc, objektu Základny logisticky Olomouc. Stěhování bylo zahájeno v srpnu 1994 a k 30. červnu 1995 byl závod plně zprovozněn. Byla obnovena činnost a až do 31. prosince 2000 byly plněny předcházející úkoly.

Dnem 1. ledna 2001 byl Opravárenský závod převeden z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra a organizačně začleněn jako účelové zařízení generálního ředitelství HZS ČR.

Od počátku roku 2001 zahajuje závod provádění servisu a oprav infrastruktury systému selektivního radiového návěštění, včetně postupného převzetí tohoto majetku od HZS krajů.

V průběhu let 2002 až 2004 byla prováděna postupná výstavba hlavního etalonu ionizujícího záření, v dubnu 2004 se uskutečnilo jeho slavnostní otevření. Toto zařízení se stalo důležitým prvkem působícím v národním metrologickém systému ČR.

V průběhu let 2006 až 2007 dochází k podstatné změně účelu a poslání odborných činností závodu přiblížením se faktickým potřebám sboru.

Bylo zřízeno pracoviště revizních činností a oprav k provádění revizí elektrických, zdvihacích a tlakových zařízení. Došlo k několikanásobnému zvýšení počtu prováděných revizí elektrických spotřebičů, strojů, hromosvodů a budov. Početní nárůst nastal také u revizí jeřábů a plošin, včetně plošin BRONTO a BUMAR a žebříků od výrobce MAGIRUS.

V roce 2006 závod získal oprávnění k provádění periodických zkoušek kovových tlakových nádob k dopravě plynů do objemu 20 litrů a v říjnu 2008 činnost rozšířil o oprávnění k provádění periodických zkoušek kompozitních tlakových nádob. Současně s těmito revizními činnostmi se koná i školení v oblasti elektro, jeřábníků, vazačů a obsluhy plošin, včetně školení obsluhy pro plnění lahví.

K 1. červenci 2008 bylo zprovozněno odloučené pracoviště závodu ve Zbirohu, kde je prováděno přezkušování prostředků individuální ochrany (PIO), revize elektro a v závěru roku 2009 zřízeno revizní místo na tlak.

V průběhu celého období byly prováděny opravy a přezkušování PIO, opravy a kalibrace dozimetrických přístrojů.

V roce 2003 závod zavedl a používá certifikovaný systém řízení jakosti podle norem ISO 9001:2009, který každoročně obhajuje při dozorovém auditu.

V oblasti mezinárodních vztahů závod spolupracuje se Vzdělávacím a technickým ústavem CO MV Slovenské republiky, který vykonává obdobné činnosti.

V době mimořádných událostí, zejména při povodních a jiných živelních pohromách byli zaměstnanci Opravárenského závodu využíváni k zajištění mimořádných oprav při haváriích a revizích techniky a materiálu HZS ČR.

Posledních deset let je zaměstnanci závodu hodnoceno jako nejlepší období v dosavadní historii. Závod vstoupil do nové vývojové etapy.

Ing. Metoděj TUNYS, ředitel Opravárenského závodu Olomouc